Trať EX5H FULL

92 km jak pro běžce tak cyklisty
start obec Vojtanov
cíl vrchol Lesný

Trať EX5H HALF

45 km jak pro běžce tak cyklisty
start obec Vojtanov
cíl vrchol Zelená hora Bismarck

Plán trasy

Závod začíná u obecního úřadu Vojtanov. Trať vede po asfaltové silnici, kde po cca 300 metrech odbočíte do leva a podběhnutím hlavní silnice se dostáváte na polní cestu, která směřuje ke státní hranici. Po necelém kilometru odbočíte vpravo a dostáváte se na území Německa. Pokračujte směrem k obci Schönberg. Směřujete k prvnímu vrcholu a zároveň prvnímu kontrolnímu bodu, kterým je vyhlídka na vrchu Kapellenberg 757 m n. m..

Následně seběhnete na lesní cestu směr Bärendorf. Do vesnice vede asfaltová cesta. V Bärendorfu odbočte na první křižovatce vlevo a pokračujte polní cestou po žluté turistické značce směrem k prameni potoka Bílý Halštrov. Na rozcestí pod pramenem se dejte vpravo. Následuje úsek do vesnice Horní Paseky.

Z Horních Pasek lesní cestou proběhnete do Dolních Pasek, kde se na křižovatce mění asfaltová cesta v polní. Následuje táhlé stoupání polní a následně lesní cestou přes sjezdové tratě v okolí rozhledny Háj u Aše. Dostáváte se na vrchol Háj 765 m n. m., kontrolní bod číslo dva.

Od rozhledny následuje seběh směrem do města Aš, kde za pozornost stojí průběh podloubím u městského muzea. Přes město Aš se dostanete krátkým přeběhem po červené turistické značce vedoucí kolem železniční tratě. Následuje přeběh hlavní silnice na Selb a pak nekonečný běh přes Kančí údolí směr Zelená hora s Bismarckovo rozhlednou.

Kontrolní bod číslo tři na Zelené hoře se nachází ve výšce 637 m n. m.. Ze Zelené hory vede částečně asfaltová cesta, která se po několika kilometrech napojuje na bývalou pohraniční stezku, která vás bude doprovázet k úpatí čtvrtého kontrolního bodu Dyleň 940 m n. m..

Z Dyleně vede rozbitá cesta lesního typu k východní části Dyleně – směr víska Háj. Následně přeběhnete po cestě do vesnice Vysoká a dál pokračujete směrem k obci Stará voda. Zde přeběhnete hlavní silnici vedoucí do Mariánských Lázní. Pak budete pokračovat po asfaltové silnici směr Lázně Kynžvart. Po vyznačené turistické trase se dostáváte k cíli závodu na vrchol Lesný 983 m n. m..

Rozhledna Kapellenberg

Rozhledna Kapellenberg byla vystavěna stavitelem Ernstem Schüllerem podle návrhu architekta Gustava Zimmermanna. Slavnostní otevření se konalo 29. 11. 1931. Po okupaci Československa v roce 1968 byla věž pro návštěvníky uzavřena. Nejprve z důvodu sovětské radarové stanice, později kvůli údajnému havarijnímu stavu. Východoněmeckými úřady byla odstraněna 7. 11. 1982. Obnovena byla podle původních stavebních plánů. Pro návštěvníky se znovu otevřela 19. 6. 1993. Na vrcholu se nachází triangulační kámen z roku 1864.

Rozhledna na vrchu Háj

Rozhledna na vrchu Háj, jedna z našich nejmohutnějších vyhlídkových staveb, je nejzápadněji položenou rozhlednou v ČR. Vrchol Háj, nejvyšší vrchol české části Smrčin, se nachází kousek od Aše.

Majestátní 34 metrů vysoká rozhledna byla postavena v letech 1902-1904 podle návrhu architekta Wilhelma Kreise. Stavbu pojmenovovali po říšském kancléři Ottovi von Bismarckovi, jehož jméno nesla do roku 1918 a Bismarckův bronzový reliéf na rozhledně vydržel až do roku 1946. Ze čtyř pater rozhledny, kam vede 122 schodů, uvidíte ale také krásy Karlovarského kraje a přilehlé části Německa – Krušné hory s Klínovcem, Doupovské hory, Český les, Kapellenberg s rozhlednou, Zelenou horu s televizní věží, Dyleň s věží, Slavkovský les i Německé Smrčiny s horou Schneeberg.

Bismarckova rozhledna na Zelené hoře

Bismarckova rozhledna na Zelené hoře byla postavena roku 1909 na místě původní dřevěné rozhledny, která tu stávala v letech 1891 až 1909. V letech 1914–1915 byly okrašlovacím spolkem a obcí Horní Pelhřimov postaveny u rozhledny dva objekty, z nichž jeden sloužil jako hostinec.

Rozhledna nese název po německém kancléři Otto von Bismarckovi. V té době bylo postaveno v německy mluvící části Evropy a také v Jižní Americe dvě stě podobných Bismarckových rozhleden, sloupů a mohyl. Na českém území stojí tři tzv. Bismarckovy věže. První je tedy Bismarckova rozhledna na Zelené hoře. Druhou je rozhledna Háj na stejnojmenném vrchu (758 m) nedaleko Aše a třetí stojí na vrcholu Tanečnice (598 m) ve Šluknovské pahorkatině poblíž Mikulášovic.

Materiálem pro její stavbu byl kámen. V období existence železné opony se rozhledna nacházela v zakázaném hraničním pásmu, stala pozorovatelnou pohraničníků, a proto byla pozapomenuta. V roce 1973 byl nedaleko rozhledny postaven nový televizní vysílač. Od roku 2004 je v majetku města Cheb a o rok později prošla dvoumilionovou rekonstrukcí.

Kromě Bismarckovy busty, po které zůstalo prázdné místo nad vchodem, byla stavba doplněna starogermánskými symboly. Vstupní dveře i dveře na balkon jsou zdobeny mohutnými meči. Na hlavních dveřích se mezi meči nachází kulatý štít, v jehož středu je šesticípá hvězda. Ta symbolizuje v germánské mytologii vesmír. Nad vchodem je umístěn znak města Chebu. Na stěnách schodiště se nachází 43 žulových desek, do kterých jsou vytesány runové nápisy. Runové nápisy zvyšují tajemnost věže. Neobsahují však žádná mystická sdělení, ale třeba věnování chebských řezníků nebo oslavují Bismarcka a antislovanského a antisemitského nacionalistu Schönerera.

Věž na Dyleni

Věž na Dyleni je jednou z našich nejpozoruhodnějších rozhleden. Byla postavena za hlubokého socialismu a sloužila (podobně jako jiné věže v Českém lese a na Šumavě) k „radioelektrotechnickému boji“. Po roce 1989 ztratila svůj původní význam a připadla soukromníkům. Už tehdy začalo být rozhlednovým nadšencům jasné, že z věže musí být úžasný výhled, protože Dyleň je viditelná snad z každého vyhlídkového místa Karlovarského kraje. Přesto zůstal celý objekt dlouhou dobu veřejnosti uzavřen. Až koncem 90. let vyslyšel majitel volání a zpřístupnil ochoz turistům během tradičního cyklistického závodu na Dyleň. Tak se z bývalé vojenské věže stala rozhledna, jejíž navštívení bylo skutečným klenotem, protože výhled z ní patřil k těm nejkrásnějším v celém Česku. Tento stav trval až do roku 2003, kdy majitel areálu nechal na ochoz nainstalovat vysílací agregáty Rádia Egrensis a dalších subjektů. Tento krok se stal záminkou pro uzavření rozhledny a od té doby byli turisté velmi často z Dyleně prakticky vyháněni za vydatné pomoci psů. Jediný výstup se od té doby podařil pouze v roce 2009 členům Klubu přátel rozhleden, kterým majitel zcela výjimečně umožnil se na věž podívat. Doufejme, že podobná příležitost se brzy bude opakovat a neopakovatelný výhled z Dyleně bude umožněn dalším nadšencům.

Výhled: severní strana – Slavkovský les, Sokolovská pánev, západní hřeben Krušných hor s Klínovcem, Smrčiny se Zelenou horou a Hájem, východní strana- Slavkovský les, Tepelská vrchovina, jižní strana – příhraniční pás Českého lesa a Šumavy, výjimečně Alpy, západní strana – pás Smrčin s horou Schneeberg a jejich předhůří

Lesný

Lesný je nejvyšší hora Slavkovského lesa. Nachází se v okrsku Kynžvartské vrchoviny a je zároveň nejvyšším bodem v okrese Cheb. Leží poblíž Lazů, místní části obce Lázně Kynžvart. Jeho nadmořská výška je 983 metrů.

Dřívější názvy hory jsou Špičák a Judenhau, název Lesný byl zaveden v roce 1946. Vrcholové partie patří k místům s nejnižší průměrnou roční teplotou ve Slavkovském lese, kolem 5 °C a s nejvyšším ročním srážkovým úhrnem – více než 900 mm.

Na vrchol vede široký průsek převážně smrkovým lesem. Vrcholem prochází také hranice CHKO Slavkovský les. Na vrcholu stávala dřevěná vojenská pozorovatelna, která byla v 80. letech 20. století zbořena a odstraněna. Rozhled z vrcholu je vlivem zalesnění pouze jižním a západním směrem. Výhled je pouze na vrch Dyleň v Českém lese a malá část Smrčin.

Přibližně 1 km dlouhá přístupová trasa na vrchol vede od silnice Lazy – Lázně Kynžvart po modré turistické stezce z Vysokého sedla. U vrcholové kóty stojí na malé loučce dřevěný odpočinkový altán.